 |
DISKUSNÍ TÉMATA
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Diskuse není redigována či moderována. Redakce serveru nemůže ovlivnit její obsah. Vyhrazuje si však právo příspěvky odstraňovat do zvláštního sekce "". Nepřijatelné jsou zejména texty urážlivé a vulgární.
O délce nosu čínského císaře
Kdesi jsem četl, jak přesně je možno zjistit délku nosu čínského
císaře, kterého nikdo neviděl. Prostě tak, že statisíce
lidí, kteří ho nikdy neviděli, si budou vyměňovat své názory na déklu
jeho nossu, a pak se udělá statistické vyhodnocení, které dá fantasticky
předné číslo.
Podobný dojem mám z dosavadní diskuse na
téma měsíce na Signálech.
Dovolím si na úvod ocitovat kousek autorky babča-helča:
Zažila jsem na nedávných exerciciích 4 mše-první doprovázela zpěvem Schola Gregoriana z Prahy, druhou a třetí místní farní sbor, poslední malý sboreček s kytarou, flétnou, violoncelem a houslemi. Každý ten styl byl jiný, mně jako krásné připadaly všechny. Trochu se tohoto tématu bojím:-) Odpůrci "kytarovek" mají pádné argumenty-kvalita, úroveň, liturgičnost.... škoda že jsem natvrdlá a neumím sem zkopírovat písničku Jesus Christ You Are My Life z You Tube-když mi je blbě, pouštím si ji-je to taková kytarovka v symfonické úpravě, krásná, kvalitní, snad i liturgická-třeba do chvíle po svatém přijímání, kdy odevzdávám svůj život Pánu....:-)
Nemohl jsem si hned vzpomenout na tu Jesus Christ You Are My Life, tak jsem si jí našel.
Opravdu je to hitovka, statisíce shlédnutí. Jedna verze (málo navštěvovaná) je však originální a
uvidíte, nejen uslyšíte. Včetně autora, šéfa liturgické hudby v římské diecézi mons. Frisiny. Tož zde je:
http://www.youtube.com/watch?v=qep7_FQr7n8
Myslím, že názor dospělého katolíka, že je to hudba srovnatelná se Scholou gregorianou a
liturgicky vhodná například jako díkůvzdání po sv.
přijímání, budu ještě dlouho vydýchávat.
Ocituji ještě kousek z mailu mého kolegy:
Jenom malé upozornění pro ty superotevřené: Když budete chápat spojení
"křesťanská hudba" jako jiný výraz pro "hudba o pozitivnu" nebo
"krásná hudba o kráse", přestane být termín "křesťanká hudba" jaksi
potřebný, že. Abychom se tomuto důsledku vyhnuli, musí to být něco
určitějšího, pokud má mít tenhle pojem smysl. Podobně, jako má smysl
pojem "křesťan" jen tehdy, když je konkrétnějším určením než "dobrý
člověk" a není to jeho synonymum. Křesťanská hudba tedy musí mít něco
společného se specifickými znaky křesťanství - musí být jako
křesťanská podle něčeho rozpoznatelná. Sama krása a láska na to
opravdu nestačí. Ta stačí nanejvýš na to, aby byla pro křesťana
obsahově přijatelná. A naopak, i křesťanská hudba může být hudebně i
textově nekrásná, povrchní atd. atd.
Mě při tom napadlo, že adekvátní nárok si stejným právem mohou
klást buddhisté a muslimové, a že tedy takto definovaný
pojem "křesťanská hudba" je identický s "hudbou buddhistickou", "hudbou muslinskou" a ještě jinými hudbami
o kráse a vznešenu.
 | Radek Rejšek: rezignace?, 09.06.2010 08:51
- [reagovat]
|
| Víte co? Tyhle debaty fakt neberou konce a jedna strana se pouze snaží přesvědčit druhou o své "jedině správné" pravdě. Já už na to kašlu! Hodlám si nadále "patlat" zakázky pro Svatou Horu (Šmolík), kterých je naštěstí tolik, že je nestíhám, hodlám se starat o dění na kůrech u kapucínů a v Loretě, když mě někam pozvou a bude-li to mít smysl, rád neodmítnu a občas něco napíšu do Varhaníka nebo bude-li o mé gerontské názory zájem, i jinam. Mně to v podstatě skutečně může být na háku, když jsou všichni tak chytří. Ano, nestudoval jsem jadernou fyziku, tak se do ní nepletu. Neznám pravidla dostihů, ale rád se na ně občas podívám, leč neřeším, co a jak má či nemá být. Nestudoval jsem medicínu, takže když se mi někdo svěří, že ho někde bolí, nedělám chytrého s tím, že je to "zaručeně slepák" nebo "zánět močového měchýře", ale řeknu mu, ať jde k doktorovi. Ale fakt mě štve, že do hudby (ať už liturgické nebo neliturgické) kecá každý nedouk, který je rád, že se sotva naučil rozeznávat mezery od linek, o znalostech not v základních klíčích (i altovém!!) už nemluvě a o znalostech pilířů evropské hudby už pomlčím. Hudba, jakož i veškeré umění obecně, má nevýhodu, že nemůže zabít tělo, ale "pouze" duši. No tak ať! Zajímavé je, že ti, kdo nepoznají renesanci od secese nejvíc kafrají. Asi proto, že tím, jak houby vědí, mají pocit, že už vědí všechno (protože nemají ani zbla představu o množství informací, které umění a estetika obecně zahrnují). Příspěvky některých osvícenců si zde v ničem nezadají s kecáním dědků nad půllitry o politice nebo kaecáním dvou stárnoucích dam o medicínských symptomech přechodu... Srdečně zdravím! |
| |
|
|
