| ||||
O BLOGU
DISKUSE
RECENZE
LINKY
|
|
Roucha a zp?v - pokra?ování, Kategorie: Mezi kultem a kulturouMezi autorem a Pavlem Svobodou se rozvinula zajímavá polemika, ?áste?n? v Psaletriu, ?áste?n? v diskusích Blogu. Tak to sem dávám na jedno místo, aby byl p?ehled. A jak je mým zvykem, p?i?iním si záv?rem pár poznámek a p?ipodotknutí. JiKu Pavel Svoboda: Ad: Roucha a zp?v, Psalterium 1/2008 V Psalteriu ?. 4/2007 m? zaujal ?lánek dr. Kindlera, za?ínající p?íb?hem o kn?zi, který zakáže dv?ma chlapc?m ministrovat, protože pro n? není ministrantské oble?ení: vždy? on - kn?z - také necelebruje v plavkách. Podle názvu ?lánku jsem stereotypn? o?ekával, že autor rozvine myšlenku o vylévání dít?te s vodou z vani?ky (rad?ji žádný ministrant než ten v civilním oble?ení) a p?evede ji na hudbu tak, že úmysl (chvála Boží ústy i srdcem) je d?ležit?jší než forma. To jsem se ale p?epo?ítal: p?edstava kn?ze v plavkách, jíž odpovídá hudba z plovárenských amplion?, rozum?j kytarová hudba v kostele, vedla autora ke zcela opa?nému záv?ru: d?ležitá je forma, rozum?j tradi?ní kostelní hudba. Pro autora je to tím vy?ízeno. Pro m? ne, protože provozuji oba druhy kostelní hudby ..... Evžen Kindler, z Blogu: ... A tak si dovoluji ješt? jeden p?ísp?vek. Cht?l bych se v n?m omluvit kolegovi Svobodovi za jednu nep?esnost. V ?lánku Roucha a zp?v jsem napsal, že „Celebrovat v plavkách se nebere, zatím co provád?ní odpovídající hudby, konkrétn? hudby, která svou formou pat?í do toho, co lze slyšet na plovárnách, na nichž jsou instalovány ampliony, je b?žn? považováno za „otev?enost novým sm?r?m“ a kolega Svoboda to interpretoval slovy „rozum?j kytarová hudba v kostele“. Tak jsem to nemyslel, ale neuvedl jsem, že na plovárnu jsem chodil v 50. až 70. létech minulého století, než jsem p?esedlal k Berounce. A v té dob? nic podobného kytarovkám, hosanovkám ?i taizovkám z plovárenských amplión? ješt? nezn?lo a hudební sluch musel p?etrp?t zp?vy jako „Kéž lavi?ko, kéž bys pomluvila“, „Život je bílý d?m od pólu až k pólu“, „T?eš?ové kv?ty jako padlý sníh“ nebo „Ohé ohé, kupte si zas, ohé ohé, náš ananas“. Otev?enost takovým novým sm?r?m se tehdy ob?as projevila na tak zvaných „vložkách“, zpívaných zejména na májových pobožnostech. Lze namítnout, že dnes už - pokud v?bec n?kde májové pobožnosti jsou - se vložky nevedou. Doufejme, ale nebezpe?í návratu ?íhá p?ece. P?esv?d?il jsem se o tom loni 5. ?ervence, když jsem v televizi sledoval slavnostní mši svatou na Velehrad?, na které bylo dokonce n?kolik biskup?. Otev?el jsem televizor uprost?ed Kreda, zpívaného st?ídav? sborem a sólistou, kterým n?kolikrát ostatní v??ící odpov?d?li zpívaným „V??ím, v??ím, v??ím“ (jak ?íkám: podle schématu „V??ící je v?l“, tentokrát když se o n?m p?edpokládá, že dnes už nedokáže dokonce ani v nelatinském vlastním národním jazyce vyznat víru), Sanktus zpívali st?ídav? sólista a sbor a p?i p?ijímání v??ících se ozval ten strašlivý sla?ák Panis angelicus (zpíval ho také sólista), kde jediný v?tší rozdíl od toho, co se kdysi linulo z plovárenských amplion?, spo?íval v tom, že v??ící (tedy v?l) poslouchal cosi, co dokonce ani nebylo v národním jazyku. A tak tedy: v?era Panis angelicus, zítra Gounodovo Ave a za ?as uslyšíme po prom??ování z kostelních amplion?, jak božský Kája Gott zpívá „Život je bílý d?m s vyhlídkou do zahrady, k nejv?tším zázrak?m pat?í, že Ty jsi tady“. Pastorace nade vše, hlavn? nad hudební kvalitu! JiKu: P?iznám se, že jsem p?enos z Velehradu nesledoval, ale kult Panise angelikuse se n?jak nechutn? rozlézá. Netroufám si tvrdit, že skladba sama je ký?em. Sám jsem jí mnohokrát ve sboru zpíval v katedrále VVV, myslím, že to lze zazpívat zp?sobem, který leží na té správné stran? hranice liturgicky použitelného, p?estože je to té hranici nebezpe?n? blízko. Ale rozhodn? ji lze zazpívat zp?sobem nep?ijatelným. Quod erit demonstandum: Upozor?uji, že je to síla, na odkazy, vážený ?tená?i, klikáte jen na vlastní nebezpe?í. Pro starší zasloužilé k?rovce doporu?uji p?ipravit nitroglicerin. Jedno z nejzda?ilejších pánis? – kluci p?evle?ení za mníšky. Srdce jihne a usedá, oko nez?stane suché. Ministrantík v TVshow. Za zmínku stojí nápaditá aranž doprovodu. Tihle dosp?láci to berou vážn?, i když zpívat zrovna neum?jí. Takže aby si ten ký? uv?domil každý, dohonil to režisér klipu složkou vizuální. Tohle je ký? pon?kud lefebvristický. A te? p?ijdou na ?adu divy. (singulár diva, nikoli div): Chloe Celtic Woman Pod touhle se už kdysi lávka probo?ila a zpívá patrn? z jezera. Leontyna Elisha A divové: Josh Joseph José a Luciano i s diskotékovým ?oudem. A hobiti: Jeden z Guamu. Druhý p?ímo z cirkusu. Amaté?i p?sobí po p?edchozím osv?žujícím dojmem: Jerry Santa Claus zpívá pro jistotu rovnou „panis colicus“. Úprava pro 5 tahacích harmonik Ale te? už p?jde do tuhého: Vatikán – koncert v aule Pavla VI. Našt?stí poslední koncert. Potom už Jeho Svatost Benedikt XVI. další podobné produkce zakázala. No, není divu. A te? s Papežem Benediktem 2x p?i liturgii. Jednou to dostal ve Washingtonu a hned na to v New Yorku. A nakonec nejbrutáln?jší útok na emoce - Panis made in Hollywood. Počet na reakcí na článek: 0 - reagovat |
|
|